LÁZEŇSKÝ TROJÚHELNÍK? TO JSOU KROMĚ LÁZNÍ TAKÉ JEDINEČNÉ PŘÍRODNÍ ÚKAZY

Jestliže jsou někde zmiňovány západní Čechy, často je to v souvislosti s místními lázenskými městy. Jejich dobrá pověst je známá nejen u nás, ale také za hranicemi. Pokud totiž chcete načerpat nové síly, relaxovat nebo se zotavit po úrazu či nemoci, jsou lázně ideálním místem.

Pobyt v lázních je možné kombinovat s prohlídkou okolí, což představuje v západočeském lázeňského trojúhelníku několik zajímavých přírodních míst. Pojďme se na ně společně podívat.

Národní přírodní rezervace SOOS

Z geologického hlediska představuje SOOS malou pánev vzniklou propadnutím v době třetihor. Krátce po jejím vzniku se stalo to, že z ní neodtékala voda, takže v ní po nějaké době vzniklo jezero. Později došlo k jejímu rozdělení na dvě části díky přehrazení křemičitým pískem. Ve čtvrtohorách se zde začala usazovat rašelina a slatina a také začaly do sladké vody jezera prosakoval vody minerální. Vzniklo tak ideální prostředí pro rozvoj řas rozsivek s křemičitými schránkami. Ty se po odumření usazovaly na dně, až nakonec vznikla několik metrů silná vrstva nerostu – křemeliny.

Současná podoba rezervace SOOS je od té původní trochu jiná. 6 metrů silná vrstva slatiny a rašeliny byla vytěžena, díky tomu se vytratila voda z jezera a objevila se křemelina na dně. Vidět tak můžeme téměř měsíční krajinu s vysráženými minerálními solemi.

I když se jedná o krajinu, do které byly realizovány určité zásahy, stále jde o jednu z nejnavštěvovanějších a nejcennějších geologických míst v Evropě. Vše je možné pozorovat z vytvořené naučné stezky, která je vedena po povalových chodnících jen kousek nad dnem jezera. A bude se tady líbit i dětem.

Pozorovat zde můžete například tzv. mofety. Jedná se o bahenní sopky - kráterovité otvory, které vznikly tam, kde oxid uhličitý vystupuje na potvrch. Kráter pak vznikne, když oxid uvede do pohybu bahno a povrchovou vodu.

Další jedinečností jsou tzv. výdechy oxidu uhličitého. Ten může být v podobě čistého oxidu nebo oxidu smíšeného s vodou, pokud na ni cestou na povrch narazí. Díky tomu pak můžete pozorovat výdech minerálního pramenu. V rezervaci SOOS můžete narazit na velké množství obou variant.

Zajímavá je rezervace také z hlediska flory a fauny. Můžete tady najít řadu mokřadních a slanomilných rostlin, ale také mnoho vzácných druhů hmyzu, obojživelníků, ptáků a savců.

Součástí rezervace je vnitřní expozice velkých i menších obrazů Zdeňka Buriana doplněných zajímavými informace o geologických dějinách Země. Vše je doplněno modely pravěkých ještěrů v životní velikosti a dalšími zajímavými exempláři.

Kladská

Jedním z nejkrásnější přírodních míst na Chebsku je rybník a lovecký zámeček Kladská, nacházející se v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Od bývalého loveckého zámečku vede po dřevěných chodníčcích kolem malebné vodní plochy smrkovými lesy nově upravená naučná stezka Kladské rašeliny.

Čeká tady na vás čistá, nádherná, téměř neporušená krajina. Dříve byla tato oblast druhým největším revírek u nás.

I když je celá stezka dlouhá pouhých 1,2 kilometru, ukáže vám nádherná přírodní zákoutí a nadchne malebností a jednoduchostí. Hned na začátku procházky vás jistě naujme smrk obecný – zlatý, neboť má mohutné větvoví sahající až téměř k zemi. Dále vás dřevěné chodníčky a lávky zavedou do pralesovitých porostů. Procházet se zde budete pod borovicí bažinnou, jedlí stříbrnou nebo šedou a mnoha dalšími druhy dřevit.

Přibližně před 300 lety jste zde mohli narazit ještě i na medvěda nebo rysa. Poslední medvěd byl zastřelen v roce 1698, rys ještě o pár let později. Poslední vlk byl tady k vidění roku 1756. Protože došlo ke změně životního prostředí, není možné se pokusit o návrat do původního stavu. Dnes je tady možné vidět tetřeva hlušce, tetřívka obecného, lišky, jeleny, z ptáků například kulíška nejmenšího. Z rostlin zde můžete narazit na některé masožravé druhy, třeba tučníci nebo rosnatku okrouhlolistou.

Pokud vám vzhledem ke vzdálenosti nebude tato naučná stezka stačit, můžete si procházku prodloužit například k hrobce knížete v oblasti Lysina.

Lázně Kynžvart – zámecký park

Lázně Kynžvart se nacházejí uprostřed našeho lázeňského trojúhelníku v západních Čechách. Jeho dominantou je kromě lázeňské čtvrti také zámek s rozsáhlým parkem. Ten je ideální pro kratší nebo delší procházky.

Když zámek kníže Metternich v 19. století přestavoval na sídlo, které by vyhovovalo jeho kancléřským a diplomatickým potřebám, usoudil, že potřebuje také odpovídající okolní park. Byl proto pozván vídeňský dvorní architekt Riedl. Zámeckým parkem protékají tři potoky, které daly základ pro místní rybníky. Na východní straně jsou to rybníky Panský a Zahradní, na jehož břehu najdete komplex zámeckého pivovaru. V západní části je to pak Mlýnský rybník obohacený ostrůvkem, který byl velmi oblíbený pro možnost pikniků. V jižní části areálu najdete rybník Písečný, který je zasazen mezi místní skalky. Pochlubit se může úžasně čistou vodou, proto byl oblíbeným přírodním koupalištěm. Dalším rybníkem je Černý v Mariánském údolí.

Hned pod zámkem najdete stojící litinovou plastiku bohyně lovu Diany. Od ní se můžete vydat po pěšině do kopce a dotazit k nejúžasnější památce parku. Tou je lesní kaple sv. Kříže. Vybudována byla v 1. polovině 19. století, postavena je celá ze dřeva. Bylo to velmi oblíbené poutní místo.

Jen malý kousek od ní stojí na malé skalce tzv. Čajovna. Byla vybudována na místě, kde před tím stávala poustevna a byla využívána ke svačinám při živé hudbě. V nejzápadnějším koutě se tyčí kříž princezny Pascaliny, která tady byla podle pověsti roztrhána dogami (ty na ni poštval její žárlivý manžel) a kousek odtud se nachází monument císaře Františka. Ten nechal kancléř postavit pro uctění svého oblíbeného panovníka.

A toto zdaleka nejsou všechna zajímavá místa regionu. Vydejte se do tohoto kraje a poznejte tato i další místa, která rozhodně stojí za návštěvu.