Jak na odměny jednatelů a společníků v s. r. o.?

Jednatel je statutárním orgánem s. r. o. Svou funkci vykonává za úplatu, jeho příjem je zdaněn jako příjem ze závislé činnosti. Společník dostává podíl na zisku zároveň může být ve své společnosti zaměstnán.

Společnost s ručením omezeným je zakládána společenskou smlouvou, pokud společnost zakládá více osob nebo zakladatelskou listinou, pokud s. r. o. založí jedna osoba. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Společníci upisují při zakládání společnosti vklad, který musí podle společenské smlouvy v souladu s Obchodním zákoníkem zaplatit. Každý společník pak má ve společnosti majetkový podíl. Upsané vklady společníků tvoří základní kapitál společnosti.

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada všech společníků. Společnost zastupuje a vede statutární orgán, kterým jsou jednatelé.

Jednatel s. r. o.
Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným, který je zapsán v obchodním rejstříku. Jedná jménem společnosti, vede obchodní společnost, zastupuje společnost navenek a je oprávněn vstupovat za společnost do právních vztahů. Jednatel má oprávnění podepisovat obchodní a jiné smlouvy. Společnost může mít zároveň i více jednatelů.

Jednatelem může být fyzická osoba, která je zároveň společníkem, stejně tak i jakákoli vybraná osoba, která nemá ve společnosti žádný podíl.

Společnost může s členem statutárního orgánu uzavřít smluvní vztah o výkonu jeho funkce. Písemná smlouva o výkonu funkce obsahuje obdobná ustanovení jako mandátní smlouva (§ 66 odst. 2 Obchodní zákoník). Činnost statutárního orgánu nelze vykonávat v pracovním poměru podle zákoníku práce. S jednatelem ale může být uzavřena pracovní smlouva na jinou činnost, která nesouvisí s výkonem funkce jednatele.

Příklad:

Jednatel je zároveň v pracovním poměru jako účetní nebo ekonom společnosti. Sjednaná měsíční odměna za výkon práce v pracovním poměru je 25 000 Kč, odměna za výkon činnosti jednatele je 8000 Kč měsíčně.

Příjmy člena statutárního orgánu
Člen statutárního orgánu vykonává podle § 566 odst. 1 obchodního zákoníku svou funkci za úplatu. Příjem člena statutárního orgánu je daněn podle Zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky fyzických osob podle § 6 zákona. Příjem jednatele společnosti s ručením omezeným patří do této kategorie příjmů ze závislé činnosti, ačkoli jednatel není povinen při výkonu práce pro společnosti dbát příkazů plátce. U příjmů členů statutárního orgánu nelze uplatnit srážkovou daň, pokud příjem za kalendářní měsíce nepřesáhne 5000 Kč.

Člen statutárního orgánu má také nárok na cestovní náhrady za pracovní cesty, které souvisí s výkonem jeho funkce. Za pracovní cestu se považují cesty na jednání, pokud se jednání koná v jiném místě, než je sídlo společnosti.

Společník s. r. o.
Společník společnosti s ručením omezeným může mít v zásadě dvojí příjmy ze společnosti. Společníkům s. r. o. jsou vypláceny na základě rozhodnutí valné hromady podíly na zisku. Společník může být současně ve společnosti zaměstnán.

Pro výplatu podílů na zisku společníkům je nutno respektovat podmínky podle obchodního zákoníku. V žádném případě nelze vyplácet společníkům zálohy na podíl na zisku. Podíly na zisku nejsou nákladem společnosti.

Podle zákona je nutné dodržovat při rozdělování zisku tyto podmínky:
povinný příděl do rezervního fondu
zhodnocení výše vlastního kapitálu a neuhrazené ztráty
disponibilní zdroje společnosti pokrývají zůstatkovou cenu zřizovacích výdajů
Valná hromada se svolává do 6 měsíců od posledního dne účetního období, aby schválila roční účetní závěrku. Valná hromada rozhodující o výplatě podílů, která neschvaluje zároveň účetní závěrku, může proběhnout kdykoli.

Podíl na zisku společníků se zdaňuje při konečné výplatě srážkovou 15% daní z příjmů podle § 36 odst. 2 Zákona o daních z příjmů.

Sociální pojištění jednatelů a společníků od 1. 1. 2009
Sociální pojištění zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění. Od 1. 1. 2009 už nejsou společníci a jednatelé společnosti s ručením omezením nemocensky pojištěni. Tyto osoby jsou podle § 5 odst. 1 Zákona o důchodovém pojištění účastny pouze na důchodovém pojištění a to jen v kalendářním měsíci, ve kterém příjem, které se započítává do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, přesáhl částku 5900 Kč.

Společník může mít se společností uzavřen pracovní poměr, pak je účasten nemocenského pojištění, stejně jako jakýkoli jiný zaměstnanec. V takovém případě společnost jako zaměstnavatel zaplatí za společníka – zaměstnance 25 % z vyměřovacího základu a 6,5 % si hradí společník jakožto zaměstnanec.

Pokud ale společník vykonává pro společnost práci mimo pracovní poměr a je za ni odměňován, je účasten jen důchodového pojištění pokud výše odměny přesáhne částku 5900 Kč. Účast na důchodovém pojištění se posuzuje každý měsíc zvlášť.

Příklad z praxe

Jednatel společnosti pobírá odměnu za výkon své funkce 5500 Kč. Odměna je zúčtována na konci každého měsíce.V tomto případě jednatel není důchodově pojištěn v žádném kalendářním měsíci, protože jeho příjem nepřesáhl stanovenou hranici 5900 Kč.

Pokud by byla jednateli zúčtována odměna vždy ke konci kalendářního čtvrtletí, jednatel by byl důchodově pojištěn v březnu, červnu, září a prosinci tj. 122 dnů v roce (březen 31 dní + červen 30 dní + září 30 dní + prosinec 31 dní = 122 dní celkem).   - zdroj: Ekonom